Prinášam vám pokračovanie zaujímavého rozhovoru s Martinou Kolmanovou, profesionálnou logopedičkou a mamou troch bilingválnych detí. Ak vám unikla prvá časť, nájdete ju >>TU.

Martina o sebe hovorí: “Učím rodiče, jak podpořit vývoj řeči dítěte. Krůček po krůčku, bez zbytečného klopýtnutí.” Rodičia sa často obávajú, ak ich deti nezačnú rozprávať vo veku, kedy by podľa tabuliek už hovoriť mali. Preto som sa rozhodla, že požiadam Martinu aj o rady, ako komunikáciu u detí podporiť a zbaviť rodičov pochybností.

1. Ako klinický logoped s dlhoročnou praxou, mala si počas svojej kariéry možnosť pracovať aj s dieťatkom, ktoré bolo vychovávané dvojjazyčne? Ak áno – myslíš, že môžu dva jazyky spôsobiť nejaké logopedické problémy?

Pracovala jsem i s mnoha romskými dětmi, u nichž také můžeme mluvit o dvojjazyčnosti. Romská komunita je však smutným příkladem toho, kam může dojít situace, kdy se rodiče rozhodnou nebo jsou systémem donuceni mluvit na děti jazykem, který sami dobře neovládají. Děti pak v jazyce chybují, mluví vlastně česky s použitím gramatiky romského jazyka stejně jako slovníku.

Podobnou situaci jsem bohužel viděla i u dvojjazyčných rodin, kdy se důsledně nedodržovalo pravidlo jeden člověk, jeden jazyk (nebo jinou strategii bilingvní výchovy). Taky nepomáhá, když rodiče používají nedokonalé formy jazyka. Dětem tak předávají své vlastní chyby.

V těchto případech bych to však nenazvala poruchou, jde spíš o chybné používání formální nebo obsahové složky jazyka dané nesprávným mluvním vzorem.

My nyní žijeme v Kalifronii, v Sillicon Valley. V oblasti, kam kvůli pracovním příležitostem v oblasti moderních technologií přijíždí tisíce lidí a rodin se svými dětmi. Dvojjazyčná je tu prakticky každá rodina. Je úžasné sledovat, jak rychle se z nemluvících cizinců stávají plynule anglicky hovořící děti.dvojjazyčnou výchovou tu mají velké zkušenosti a školský systém je na cizince připraven. Ve škole, kam chodí naše dětí se mluví 39 jazyky. Většina dětí z řad cizinců si tu osvojuje druhý jazyk až v předškolním nebo raně školním věku. 7-1113tm-vector2-3715

Při zápisu našeho syna do první třídy jsme obdrželi jasné pokyny. Mluvte na své dítě doma svým rodným jazykem. Hodně mu čtěte a udržujte vztahy s rodinou a přáteli z vaší komunity. Je to pro vývoj mateřského jazyka vašeho dítěte nesmírně důležité. O angličtinu se postaráme my. Paní ředitelka jasně vysvětila, že když dítě bude umět výborně jeden jazyk, pak se velmi snadno naučí ten druhý. Když mu však budeme předávat naši nedokonalou angličtinu, nejen, že je to v dané chvíli zcela zbytečné, ale navíc mu předáme chyby. Podle ní pak mají děti problém číst a psát zejména koncové hlásky, chybují ve výslovnosti samohlásek, které mnoho cizinců špatně vyslovuje.

Nemyslím si, že dvojjazyčná výchova, pokud je správně vedena může způsobit vadu řeči dítěte.

Může se ale stát, že se za tzv. bilingismus se schová jiná závažnější vada. Pokud dítě ať je nebo není dvojjazyčné, nezačne mezi druhým a třetím rokem výrazně rozvíjet svůj slovník, je potřeba pátrat, proč tomu tak je a nebrat bilingvismus jako alibi.

2. U detí vo veku cca 4-5 rokov rodičia začínajú riešiť, či majú správnu výslovnosť. Z môjho pohľadu je najčastejším „problémom“ výslovnosť R alebo Ř. Sama som neprítomnosť R v reči u mojej bilingválnej dcéry riešila. Bola som zvedavá, či ho nevyslovuje kvôli tomu, že v angličtine počuje veľmi málo čisté R. Aký je názor odborníka? Majú rodičia vyhľadať logopéda? 

Rodiče nejčastěji přichází na logopedii s dětmi, které mají chybnou výslovnost hlásek R a Ř, a také sykavek CSZ. O něco méně pak bývá potíží s hláskou L a sykavkami ČŠŽ.

V případě, že dítě okolo pátého roku nevyslovuje hlásku R a Ř stejně jako chybuje ve výslovnosti sykavek CSZ, je nejvyšší čas vyhledat odbornou pomoc.

Důvodů, proč tomu tak je, je více. Rodiče bilingvních dětí nesmí sklouznout k představě, že chyby ve výslovnosti nebo opoždění ve vývoji řeči jako takovém, je zapříčiněno bilingvismem, že to má dítě “náročnější ” a časem se vše dožene. Může to tak být a nemusí.

Bohužel někdy se za bilingvismus schová jiná významná vada řeči nebo také porucha sluchu, která s bilingvismem nemá vůbec nic společného a je chyba ji přehlídnout. Proto vždy, když máte pochybnosti, vyhledejte odborníka.

3. Existujú nejaké hry alebo cvičenia, ktoré pomôžu dieťaťu začať rozprávať? Bavíme sa tu o veku, kedy  by podľa „tabuliek“ rozprávať malo… Viem, že táto otázka netrápi iba rodičov bilingválnych detí, ale tí sa môžu obávať, či výchovu vedú správne. 

Děti by měly začít mluvit nejdéle po druhém roce. V té době používají jednoduchá slovíčka, spíše zvukomalebná slova typu ham, bé, mňau, hů, pápá apod. Tato slova mezi druhým a třetím rokem postupně zdokonalují a spojují je do dvouslovných vět. Např. máma ham.

Pro logopedy je určující hranice 2,5 let. V této době, pokud dítě nemluví, nejeví náznaky aktivního uchopování slovní zásoby, sdílení komunikačních situací, není patrná snaha o opakování slov, jednoduché pojmenování, hledáme příčinu, proč tomu tak je.

Tato hranice je důležitá proto, že v případě, že za zpožděním vývoje řeči stojí závažnější porucha jako je vada sluchu, mentální retardace, autismus nebo vývojová dysfázie, je nutné už v tomto věku začít s dítětem pracovat.

Samozřejmě jsou děti, které si po dovršení této hranice rozmluví a doženou své vrstevníky, v logopedii to nazýváme opožděný vývoj řeči prostý. Abychom však mohli být v klidu a mohli zodpovědně říct, že se jedná pouze o toto prosté zpoždění, je potřeba se ujistit, že vývoj ostatních funkcí (zraku, sluchu, motoriky a myšlení) není narušen. Proto je důležité již v tak raném věku navštívit odborníka, který tento vývoj dokáže správně posoudit.

Rozvíjet řeč dítěte musíme komplexně.

Jak už jsem zmínila, je důležité se soustředit na vývoj všech funkcí, které vývoj řeči ovlivňují (zrak, sluch, motorika, myšlení). Píšu o tom také ve svém e-booku Jak podpořit vývoj řeči u dětí od 0-3 let. Tento ebook je plný her a aktivit, které přímo podporují vývoj řeči.

Zároveň je důležíté dodržovat určité zásady, které vývoj řeči podporují. Mluvit na dítě, komentovat veškeré činnosti, které s ním děláme, dávat mu prostor pro vlastní vyjádření, opakovat to, co dítě řekne ve správné verzi a také si s ním aktivně hrát. Vyvarovat se do tří let tabletu a televizi a naradit je mluvenou, laskavou řečí rodičů. 

Na děti mluvit adekvátně jejich dovednostem. Tedy zjedodušit slovník i gramatiku a dopřát dětem dostatek rytmizovaných forem řeči – říkanek, písní, rozpočítadel a básniček. Pokud dítě nejeví ještě zájem o knihy, pracujeme s reálnými předměty a podporujeme porozumění slovům. Např. chceme, aby nám dítě podalo autíčko, vlák, panenku, pejska apod. Může je např. dávat do košíku, do pytlíku nebo do batůžku.

Je potřeba si uvědomit hlavní pravidlo. Pokud dítě slovu nerozumí, pak ho ani neříká. Takže budování porozumění je v tomto raném věku krok číslo jedna.

Veľmi pekne Ti ďakujem za tento inšpiratívny rozhovor. Ak vás téma správneho vývoja reči zaujíma, mnoho užitočných článkov a informácií nájdete na www.martinakolmanova.cz